Předpovídáme-li budoucnost, je třeba se vždycky na druhého správně napojit. Předpověď budoucnosti dovedou mnozí zjistit i sami – z kávové sedliny, z karet, ze snů. Ať už se ale zabýváme jakýmkoli výkladem, měl by člověk, který věští, o daném tématu něco vědět. Předpověď budoucnosti velmi souvisí s magií, proto by měl každý začít u ní. Žijeme, dá se říci v materiálním světě (ale pořád ve vesmíru) a v našem životě ať chceme nebo nechceme, existují nepopsatelné síly. Právě ty původně představovaly určitý způsob ochrany před vesmírem (člověk se kdysi domníval, že ve vesmíru žijí nevyzpytatelní duchové). Člověk se prostě vždycky snažil, aby přežil a aby přežil co nejlépe (tedy aby měl lásku, zabezpečil rodinu, žil…

  Často za jediný den řešíme mnoho věcí a zapomínáme, že našim největším nepřítelem je spěch. Díky spěchu jsme nervózní, mrzutí a propadáme depresím. Spěch je také neustálý zabiják našich životů. Stačí chvíle nepozornosti a vkročíme pod rozjeté auto. V nestřeženém okamžiku vezmeme smyk a z rozraženého čelního skla hledíme vstříc té nemilosrdné dámě, která na nás čeká. Houkání sanitky a boj o život. Zase jsme něco nestihli včas. Mezi bílými stěnami kraluje okno do života. Není rozbité a slunce do něj nemotorně strká svoje prstíky. Najednou to jde na chvíli se zastavit a nechat kolovrátek času spřádat nitky našich snů. Za oknem si ptáci přejí dobrý den a do toho se…

  Co člověk, to jiný pohled na svoje zdraví. Jedni se zdravím nezabývají do doby, než je nějaká nepříjemná choroba zasáhne, jiní jsou přímo posedlí zdravou stravou a všemožnými preparáty. Není dobré čekat, až nás nějaká choroba srazí k zemi, protože potom je cesta zpět mnohem složitější. A i zastánci zdravé stravy by si měli uvědomit, že není hřích občas zhřešit, ale dávat si hlavně pozor na to, aby se ono zhřešení nevymklo kontrole a netrvalo několik let. Nejlepší je jako u všeho zlatá střední cesta, kdy si uvědomujeme, že zdraví není tak úplně zadarmo, snažíme se pro něj dělat maximum, ale „pedantsky“ nelpíme na každém zdravém soustu. Navíc mnohdy i…

  Dnes je nejvíce potřebné, aby člověk myslel pozitivně. Propadat pesimismu se nevyplácí, může totiž reagovat jak duše, tak i naše fyzické tělo. Už ráno po probuzení přivítejte den tím, že se usmějete a poděkujete za to, že vůbec je. Tím se naladíte na dobrou vlnu a můžete si užívat dne.   Každým dnem přibývá lidí, kteří jsou závislí na lécích proti depresi. Než po tabletkách sáhnete, zkuste si nejdříve nepřipouštět věci, které trýzní vaši duši. Dělejte si radost – kupte si malý dáreček pro rozjasnění duše, popovídejte si s kamarádkou, přečtěte si pěknou knihu. Pokud máte zvíře, choďte s ním pravidelně na procházky a myslete na to, že je mnoho lidí,…

  Která žena by nechtěla být do plavek štíhlá a mít figuru jako proutek? Mnoho žen ale dělá tu chybu, že začne držet „hladovku“ a několik dní téměř nejí. Touto metodou se sice dá rychle zhubnout nějaký ten kilogram, ale poté je ještě rychleji nazpátek. Navíc si tím ničíte zdraví, které se může ozvat, až to budete nejméně potřebovat. Jak tedy na to, ab šly kilogramy dolů?   Určitě nepřestávejte jíst, naopak. Vždy by se mělo začít snídání, která bude obsahovat jak proteiny, tak sacharidy. Nejlépe je posnídat krajíček chleba, nebo jeden rohlík se sýrem či uzeninou. K dopolední svačině patří jeden kus ovoce nebo jogurt, k obědu například brambor a kuřecí…

  Pokud cítíte v poslední době nespokojenost, zkuste nějakou změnu na svém zevnějšku. Mnohdy stačí jiná barva na vlasech či jejich střih, obměnit šatník, zakoupení nových šperků. Nespokojenost může také tkvět v tom, že nedokážete plně využít svůj čas a nudíte se. Ono také sledovat tisíc dílů nějakého seriálu nepovzbudí nikoho. Najděte si nové koníčky, které vás budou zajímat a u kterých poznáte něco nového. Nebo si snad říkáte, že byste ráda cestovala, ale bojíte se toho, že neumíte řeči? Nikdy není pozdě začít se nějaký jazyk učit. Nemusíte přece mluvit jako o závod, stačí se v dané zemi domluvit. Mnoho žen se necítí spokojených proto, že není harmonie v jejich rodině. Začněte s tím…

Zkouška   S kolegy v kanceláři jsem se občas dostával do sporů, zda jsou blondýnky opravdu tak naivní, jak se o nich říká. Jednou koncem června mi kolega Mirek pošeptal: „Představ si, že se nám naskytla příležitost zjistit, jak to s těmi blondýnkami vlastně je. Uděláme s nimi zkoušku v posteli.“   „O co jde?“ optal jsem se.   „Prostě jsem se seznámil s jednou příjemnou blondýnou. Pracovně, ale ona přijala moje pozvání na rande a potom i na další. Tak jsem jí navrhl víkend na naší chatě. Souhlasila, jen jí teď přijede kamarádka z Moravy. Navrhl jsem jí, že vezmu taky kamaráda a pojedeme všichni. Řekla mi, že její kamarádka je černovláska. Tak co na to…